Historie lepenkových zbrojí

Prvním impulsem ke stavbě lepenkové zbroje bylo pro mě zhlédnutí dnes již kultovního filmu Excalibur v roce 1981. Tam mě zcela uchvátily zbroje jednak svým zpracováním tak i uměleckým pojetím . Začal jsem v dílně kutit první verzi zbroje, jen tak pro sebe. Náhodou se v roce 1982 zastavil u mě známý, že jede na nějakou tajnou akci, dobývání hradu Vikštejn a jestli nechci jet s ním, že se bude šermovat dřevěnými zbraněmi. To bylo impulsem k dokončení zbroje, vyzbrojil jsem se i dvojitou sekerou a vyrazil va Vikštejn, kde se zbroj skvěle osvědčila, proti všem očekáváním. Výborně kryla a tlumila údery, což bylo nejdůležitější a vzhledem ke své nízké váze neubírala na rychlosti a pohyblivosti. Tak jsem se stal velitelem moravských hord bojujících proti křižákům.

Fotografie je ze třetího klání na Vikštejně z roku 1985, bohužel fotky prní verze brnění se nedochovaly, následovala druhá verze pro zimní bitvu, kde se v deštivém počasí projevila citlivost lepenky na vodu. Proto vznikla verze tři, a to hned ve dvou verzích, stříbrné (autor) a černé se zlatým malováním. V tehdejší době a troufám si odhadnout, že i dnes by budily docela respekt. Hlavní výhodou ovšem byla lehkost a výborné tlumení úderů. Tady jsme na fotce před bitvou.

Detailní foto třetí verze zbrojí. Je hezky vidět sklapovací přilba, která jediná vydržela až do dnešních dnů beze změn, neboť již napoprve nabídla majiteli komfort ochrany,( zachránila mi život, když jsem dostal přes hlavu násadou od krumpáče ) a taktéž dobrý výhled a orientaci v prostoru. Imitace drátěné košile byla z úpletu nastříknutého na stříbrno.

Taky je vidět původní řešení koleního kloubu, který se k holeni upínal řemínkem, pozdější modely již měly koleno zhotoveno z pohyblivých nýtovaných dílů

Za povšimnutí stojí i fešácký podpažní štítek se znakem kohouta. Původní dvousečnou sekyru jsem později vyměnil za skotský meč, hraji totiž na piáno, a prsty nutně potřebuju

Na první fotce je již čtvrtá verze zbroje.Je již vidět nové řešení koleního kloubu. Bitva o Vikštejn začínala vždy na mostě před hradem v sevřených šicích.

Na mostě to bylo vždy o život a po vytlačení obránců začala bitva na prvním nádvoří

pár momentek z bitvy, porada velitelů a setkání železných pánů

V souboji železa a lepenky nakonec zvítězil papír díky své lehkosti a odolnosti. " A vítězství a orgasmus ničím nenahradíš "

Jediná dochovaná fotka posledního modelu lepenkové zbroje opět z dobývání hradu Vikštejn, tentokrát rok 1990, poprvé bez účasti VB a tajné policie, která naše klání pokaždé sledovala a pro mě také bohužel naposledy, neb mě pohltil vír nové porevoluční doby. Na fotce je vidět ornamentní malování, které teda původně mělo zakrýt četné šrámy z boje, zapínání kyrysu na dva řemínky, chránič kyčlí, původní přilbu a opět můj oblíbený skotský meč.

Tuto zbroj mám dodnes, naposledy si zahrála v nějakém ochotnickém představení jako hezká kulisa

Ke zbrojím se vracím takřka po deseti letech založením firmy K.art, ovšem s orientací spíše na zbroje pro děti.

Původní dětské zbroje se poprve objevily v roce 1982 na táboře ve Sv. Štěpáně, kde jsme s dětmi natáčeli jako součást programu i historický film na motivy filmu Excalibur. Jednalo se o jednoduché kyrysy, které šly vystřihnout z jednoho papíru formátu A2 a taktéž přilby. Film se bohužel nedochoval, ale choreografie bitvy byla velkolepá, i s trikovými záběry sekery zaseknuté do brnění . . .

Kamera natahovací, formát 8mm normal

ale to neubralo nic na nasazení všech herců a kaskadérů

K dětským zbrojím jsem se vrátil v roce 1998, kdy jsme s přítelem působili v Galerii v podhradí na Bouzově. Tam vznikly první lepenkové zbroje již v provedení, jak je můžete vidět v naší nabídce, a sloužily jako rekvizity k dětským soubojům. A jelikož byl o ně zájem, nezbylo, než začít s výrobou a nabídnout je všem.

Tak doufám, že i Vám se budou zbroje líbit a Vy, nebo spíš Vaše děti v nich zažijou ty správná dobrodružství

autor